PŘÍČINY
Do vigilního kómatu upadne člověk z různých příčin. Pokud pacient upadne do kómatu v důsledku úrazu mozku, hovoříme o traumatologických příčinách kómatu. Druhou skupinu příčin vigilního kómatu představují neurotraumatické příčiny, jako jsou například infekční onemocnění CNS, nádor na mozku, edém neboli otok mozku, déle trvající hypoxie (tonutí) nebo hypoglykemie (u pacientů trpícími diabetem), poškození mozku v důsledku pozdní zahájení resuscitace a další.
PROGNÓZA
Závisí na několika faktorech a nejdůležitější jsou - původ vigilního kómatu, jeho délka a věk pacienta. Obecně platí, že pacienti ve vigilním kómatu traumatologického původu mají lepší prognózu na uzdravení než pacienti s netraumatickým původem kómatu a také pacienti nižšího věku. Stejně tak je lepší prognóza v případě kratší doby a perzistentního vegetativního stavu. Přestože s délkou vigilního kómatu šance na uzdravení klesá, existují případy, kdy se člověk po dlouhodobém kómatu plně uzdravil.
PÉČE O PACIENTA
Péče o pacienta ve vigilním kómatu je založena na kombinaci lékařské, ošetřovatelské a fyzioterapeutické péče. Součástí lékařské péče je důležitá také léčba přidružených zdravotních problémů. Ošetřovatelská péče zahrnuje nejen uspokojení základních životních potřeb (výživu, vyprazdňování, hygienu), ale také komunikaci a stimulaci pacienta. Důležitou součástí fyzioterapeutické péče o pacienta je polohování a rehabilitační cvičení, což kromě jiného zamezuje vzniku otlaků a proleženin.
VIGILNÍ KÓMA
V poslední době vzrůstá počet pacientů, kteří díky moderní intenzivní péči, diagnostice, léčbě, neuromonitoraci a dlouhodobé intenzivní péči přežívají těžká traumatická i netraumatická poškození mozku. Intenzivní medicína umožňuje podporu vitálních funkcí a prodlužují tak život pacientů v kómatu. To však vede k vzrůstajícímu počtu pacientů, kteří se z kómatu neprobudí – pacient má otevřené oči, ale přesto nereaguje. V Evropě, Asii a Japonsku byl tento klinický syndrom nazván apalický syndrom a coma vigile, zatímco v anglicky mluvících zemích se preferuje termín perzistentní vegetativní stav.
Pacient ve vigilním kómatu má otevřené oči, mrká, ale nefixuje, má bloudivé pohyby očí, zaujímá nepřirozenou polohu s flekčním postavením horních končetin. Přesto, že je v „bdělém stavu“ tak nekomunikuje, není schopen rozpoznávat a provádět účelné výkony. Je zachován cyklus spánku a bdění. Jsou zachovány vegetativní funkce (dýchání, oběh) a některé primitivní reflexy.
VÍCE INFORMACÍHyperbarická komora
Fyziologickým základem hyperbarické kyslíkové terapie (HBOT) je zvýšení frakce rozpuštěného kyslíku v plazmě. Kyslík se vyskytuje v krvi ve dvou formách. Jednak chemicky vázán na hemoglobin a nebo fyzicky rozpuštěn v plazmě. Při dýchání vzduchu při normálním tlaku, tj. 101 kPa, je hemoglobin nasycen maximálně 97%. Nasycení hemoglobinu se zvyšuje se zvyšující se parciálním tlakem kyslíku podle disociační křivky. Naproti tomu podíl fyzikálně rozpuštěného kyslíku v plazmě se lineárně zvyšuje v množství 0, 003 ml/ torr/ 100 ml krve v závislosti na částečném kyslíku. Je to koeficient rozpustnosti kyslíku v plazmě. 100% - nasycení hemoglobinu je dosaženo na PaO2 asi 20 kPa. Proto jakékoli další zvýšení tlaku kyslíku již neovlivňuje nasycení hemoglobinu. Na druhou stranu, jak se zvyšuje tlak kyslíku, zvyšuje se množství kyslíku fyzicky rozpuštěného v plazmě.
Poranění mozku
Hyperbarická kyslíková terapie (HBOT) je velmi účinná při zlepšování mozkových funkcí a kvality života u pacientů po traumatickém poranění mozku, trpících chronickými neurokognitivními poruchami. U mozku s vícečetnými poraněními se atmosféricky kyslík nemusí dostat k poškozené části mozku, což vede k jeho následné hypoxii. Lékařské výzkumy ukazují, že příznivé výsledky u pacientů s traumatickým poraněním mozku nastávají po neurorehabilitačních cvičeních, když je mozek lépe schopen využívat základní hladiny kyslíku.
Mozková mrtvice
Hyperbarická komora může podpořit regeneraci mozku roky po mrtvici nebo traumatu, uvádí Dr. Shai Efrati z Sacklerovy lékařské fakulty univerzity v Tel Avivu, ve své studii. HBOT je způsob, jak obnovit velkou část neurologických funkcí v mozkové tkáni, o které se předpokládá, že je chronicky poškozená - a to i roky po poranění. Vysoké hladiny kyslíku mohou znovu oživit spící neurony, říká Dr. Efrati. Analýza MR mozku ukázala po dvouměsiční léčbě HBOT významně zvýšenou neuronální aktivitu. Pacienti zaznamenali zlepšení paralýzy, zvýšené vnímání a lepší kvalitu řeči, což vede ke změně kvality života pacienů po CMP v každodenním životě a obnoví jejich samostatnost a zlepší funkčnosti, jako je koupání, chůze po schodech nebo čtení knihy.
Alzheimerová choroba
Podle studie prof. Uri Ashery z Tel Avivské univerzity Sagol School of Neuroscience, může hyperbarická kyslíková terapie zlepšit patologii Alzheimerovy choroby a opravit deficity chování spojené s tímto onemocněním. Podle výsledků studie snížila léčba patologii plaku o 40% a také neuro-zánět o 40%". Hyperbarická léčba kyslíkem je dobře tolerovaná a bezpečná terapie používaná na klinikách po celém světě u různých zdravotních problémů, včetně neurologických poruch. "Je zapotřebí dalšího výzkumu, který by objasnil základní příznivé mechanismy léčby a zhodnotil její příznivé účinky v různých populacích pacientů s Alzheimerovou chorobou, HBOT má velký potenciál pro léčbu Alzheimerovy choroby", prohlásil vedoucí studie prof. Shapira.Hyperbarická oxygenoterapie
HBOT spočívá v inhalačním podávání kyslíku za podmínek zvýšeného atmosférického tlaku. Vzduch obsahuje téměř 21 % kyslíku a 78 % dusíku. Při hyperbaroxii je vdechovaná koncentrace kyslíku přes 90 % a je tedy 5× vyšší než ve vzduchu. Pracovní tlak v naší hyperbarické komoře je vyšší než atmosférický tlak. Příjem kyslíku je tedy při HBOT vyšší než při dýchání vzduchu za normálních podmínek. Dochází k plnému dosycení hemoglobinu kyslíkem, zvýšení parciálního tlaku kyslíku a jeho fyzikálnímu rozpuštění v krevní plazmě. Všechny tyto děje vedou ke zvýšené dodávce kyslíku tkáním, což může být prospěšné u řady chorob. Kromě toho má hyperbarický kyslík řadu dalších specifických efektů ( snížení otoku ve tkáních, modulace imunitních funkcí v boji proti infekci, snížení průběhu ischemicko-reperfuzního syndromu, stimulace neovaskularizace, fibroblastové proliferace a podobně). Účinek této terapie spočívá v tom, že stimuluje buňky, podporuje růst nových tkání, vytlačuje škodlivé kyslíkové radikály, zmírňuje záněty, stimuluje latentní neurony a zlepšuje průtok krve v mozku i ve svalech a metabolismus glukózy. Také pomáhá urychlit odplavení laktátu a toxinů z tkání. Hyperbarická medicína je obor multidisciplinární – má vztah k mnoha medicínským i nemedicínským oborům.
Hyperbarický kyslík se dokáže dostat k takzvaným spícím buňkám v mozku, nervové tkáni a postupně probudí jejich metabolismus.
Hyperbarická oxygenoterapie může významně ovlivnit léčebný výsledek, mortalitu a kvalitu života. Podání kyslíku za vyššího atmosférického tlaku má mnoho jedinečných a jinou medikací či lékařskou metodou nenahraditelných efektů, včetně ovlivnění mnoha buněčných procesů. Bylo zjištěno, že během 24 hodin po aplikaci HBOT dochází k významnému ovlivnění více než 8 100 genů. Hyperbarická hyperoxie přináší řadu efektů a změn nejen v oblasti transportu a metabolismu kyslíku, ale také na kardiovaskulární, respirační, neurologické, metabolicko-biochemické, imunitní a enzymatické úrovni.
Indikace :
- Cévní mozková příhoda
- Infarkt
- Parkinson
- Alzheimer
- Mozková obrna
- Imunita
Hyperbaroxie je jako každá jiná léčba. Má své indikace, kontraindikace, dávkování, potenciální vedlejší nepříznivé účinky. Takto by se na ni mělo pohlížet – jako na racionální léčbu v jistých klinických situacích, nikoli jako na zázračný lék
HYPERBARICKÁ KOMORA ARCADA
www.arcada-oxytherapy.comFotoGalerie
Neuvěřitelné úsilí naších pacientů a jejich rodin je úctyhodné a tak jsme pro Vás zachytili tyto chvíle ve fotografiích.
Kontakty
Kde nás najdete.
